Cinibulkova naučná stezka

Sobota začala trošku uplakaně - lehce nám pršelo, tak měli všichni obavy. Ale já ne =)  Naskládali jsme se do vláčku lehce po osmé ranní a už jsme frčeli do Mšena. Cestou jsme spočítali řízky a nejpřesnější odhad měla Kristýnka - 16 řízků, paráda, mňam! Lehce jsme z vlakového nádraží našli začátek naučné stezky. Po celý výlet jsme hráli hru Blboun (klíště, kolíček) - to jsme si tajně přicvakávali kolíček na oblečení. Rozdali jsme si i pracovní listy k naučné stezce. Celý okruh měl 9 km. Pršet nám přestalo kolem jedné, ale to jsme stejně byli už v lese, zkoumali skalní zákoutí. Nejdůležitější bylo, aby nás neviděl lovec. My všichni jsme totiž byli vlci a tajně jsme se plížili za lovcem. Tahle hra byla vážně super. Naučné cedule nás seznamovaly s flórou, faunou, geologií, lesem a historií Mšena. Zahráli jsme si na Kohouta. A povídali si, jedli, fotili a když už jsme došli nakonec, tak nám Marcus řekl, že se musíme vrátit, protože tudy cesta dál nevede. Zařvali jsme "neeeee", protože představa těch kopců a znovu zdolávání nás děsila. Za odměnu nám Marcus našel cukrárnu (protože si vymýšlel) a my jsme se přecpali dobrotama. Vláčkem jsme se dostali opět do Čakovic, kde na nás už čekali rodiče.

Výlet byl parádní, moc jsme si ho užili.

Bája a Marcus